INEKO a INESS si to musia doštudovať, alebo klamú (rozhovor o prac. prostredí čast 2.)

Autor: Ján Košč | 20.6.2016 o 16:33 | (upravené 20.6.2016 o 20:50) Karma článku: 3,31 | Prečítané:  979x

Think tanky by mali prestať klamať, alebo si problematiku poriadne doštudovať. Ak sú ľudia nespokojní, nadávať pri pive skutočne nepomôže. 

Jan Drahokoupil žije a pracuje v Bruseli, v druhej časti nášho rozhovoru o pracovnom prostredí sme sa venovali protestom vo Francúzsku, situácii v Grécku, v Čechách, ale hlavne na Slovensku, pričom sme prebrali aj tému prílišného protežovania ekonomicko-liberálnych thinktankov vo verejnej diskusii a médiách, ako aj inštitútu minimálnej mzdy.Výsledky našej debaty si môže prečítať v predchádzajúcej časti nášho rozhovoru, ako aj v nasledujúcich riadkoch.

prvá časť rozhovoru / druhá časť rozhovoru

Podporte:

V prípade, že sa vám tento rozhovor páči, podporte ho klinutím na karmu i na vybrali.sme.sk.

Aj vo Francúzsku teraz prebiehajú masové protesty a štrajky proti politike škrtov, ktorú paradoxne presadzuje ľavicová vláda a ľavicový prezident. Ako vnímate situáciu v Francúzsku a čo si myslíte o tvrdení francúzskych predstaviteľov, že predlžovanie týždennej pracovnej doby a uľahčenie prepúšťania zvýši zamestnanosť?

Obecně ekonomický výzkum nenabízí žádné důkazy, že by omezení ochrany zaměstnanců vedlo k větší zaměstnanosti. Nejsem však odborník na francouzské pracovní právo a je možné, že určité zjednodušení by tamním regulacím prospělo. V těch protestech však, dle mého názoru, nejde úplně o nějaké konkrétní ustanovení, ale o širší frustraci neschopností elit řešit problémy lidí, kteří pracují za nevyhovujících podmínek nebo nemohou najít práci. Lidi, kteří žijí v nejistotě, pochopitelně naštve, když slyší, že za problémy může údajná přílišná ochrana, nebo že by si pomohli, kdyby je bylo snadnější propustit.

Jan Drahokoupil

Výskumník v Európskom odborovom inštitúte (ETUI) v Bruseli a vedúci projektov v Mannheimskom stredisku pre európsky spoločenský výskum (MZES). Publikoval v renomovaných zahraničných akademických vydavateľstvách a odborných časopisoch, venuje sa najmä komparatívnej politickej ekonómii transformácie v postkomunistických štátoch, európskej politike a ekonomike, a nadnárodným korporáciám.

Študoval: Masarykova univerzita Brno, Lancaster University, Central European university Budapešť, 

Pracoval(je): Max Planck Institute for the Study of Societies Kolín nad Rínom, Mannheim Centre for European Social Research (University of Mannheim) a European Trade Union Institute (ETUI), Brusel.

Pokiaľ viem, s podobnými argumentmi sa operovalo aj v Grécku a aj napriek tomu, že Grécko zažilo počas krízy asi najradikálnejšie škrty, v podstate nič sa nevyriešilo. Grécka ekonomika dramaticky prepadla a stále padá, zamestnanosť nerastie a príjmy i kúpyschopnosť obyvateľov neustále klesajú. Ako z tohto začarovaného kruhu von?

Řecko skutečně potřebuje zásadní reformy státu a sociálního systému, který tam zdaleka nefunguje k ochraně nejslabších. Jsou tam velké výzvy také proto, že nikdo moc neví, jak se efektivně zbavit klientelismu, ať to je v Řecku nebo ve střední a východní Evropě. Zásadní strukturální reformy se však dělají těžko za situace, kdy škrty a snižování mezd podlamují poptávku. Dobré reformy naopak ze začátku často něco na stojí. Rozhodně pak ničemu nepomáhá, když se v rámci Euroskupiny řeší nesmyslné detaily, jako jak mají být v Řecku otevřené lékárny, zda supermarkety mají otevřít o nedělích, nebo jak regulovat pekaře. Řekové jsou pochopitelně naštvaní a oprávněně uražení, když se jim diktují změny takových detailů, které ničemu moc nepomůžou. Potom může těžko fungovat dialog o důležitých věcech, které by bylo třeba skutečně změnit.

Neviem ako v Čechách, ale na Slovensku sme zažili cca. od roku 2000 možno aj radikálnejšie škrty a potieranie kolektívnych práv zamestnancov, ako je tomu teraz v západnej Európe, ako si vysvetľujete, že u nás boli protesty v porovnaní s Belgickom, Francúzskom, alebo Gréckom minimálne?

Na Slovensku je velice zajímavé, že zákoník práce procházel zásadními změnami s každou novou vládou, ne-li častěji. Vývoj na trhu práce byl však k těmhle poměrně radikálním změnám naprosto imunní. Ochrana zaměstnanců opravdu není důležitým determinantem zaměstnanosti a ekonomického výkonu. Na kvalitu života pracujících má však vliv zásadní. Lidé na Slovensku a v dalších postkomunistických zemích se však stále nenaučili řešit individuální problémy společně, kolektivním jednáním, ať skrz odbory, politické strany, nebo jinou občanskou angažovanost. Musíme pochopit, že lepší podmínky si lidé musí vybojovat sami. Lidé často jakoby nechápou, že když jsou například nespokojení s místní odborovou organizací, že věci se bez jejich vlastního přičinění nezlepší. Nadávat u piva skutečně ničemu nepomůže.

Na Slovensku sa odbory nálepkujú ako politické, pričom sa často stretávam s tvrdením, že odbory protestujú len voči pravicovým vládam, aký na to máte názor?

Na Slovensku ale pravicové vlády konzistentně zhoršovaly podmínky zaměstnanců, například těma změnami zákoníku práce. Levicové vlády zase do jisté míry ty škody napravovaly. Skoro bych tedy doufal, že odbory protestovaly daleko více proti těm pravicovým vládám.

Jinak je samozřejmě důležité, aby si odbory udržely nezávislost na politických stranách. Ony i ty levicové strany, ať na Slovensku nebo v Česku, potřebují hodně tlačit, aby braly otázky práce a problémy zaměstnanců vůbec vážně. Například si cením, že v otázce revize směrnice EU o vysílání pracovníků se KOZ i ČMKOS postavily proti Smeru i ČSSD, které zastávají v této otázce stanovisko, které se sociálně demokratickou politikou nemá nic společného a také hodně poškozuje sociálně-demokratické hnutí na evropské úrovni.

Aký je Váš postoj k inštitútu minimálnej mzdy a čo na jej ekonomický vplyv hovoria relevantné štúdie?

Ekonomie v tomhle ohledu prošla malou revolucí. Učebnice tak svým často kritickým pohledem na minimální mzdu vůbec neodpovídají současnému stavu bádání. To naopak poukazuje na pozitivní roli, kterou minimální mzdy můžou mít.

Ako reagovať na tvrdenia ekonomicko-liberálnych think tankov, ako INESS, Missesov inštitút, INEKO atď, ktoré doslova s guľometnou frekvenciou vydávajú dokumenty "dokazujúce" škodlivosť existencie minimálnej mzdy?

Jejich pozice je v rozporu se současným stavem ekonomického poznání. Měli by si to dostudovat, nebo přestat lhát.

Častým argumentom proti minimálnej mzde je neexistencia tohto inštitútu v Škandinávii, Rakúsku a Taliansku, ako hodnotíte toto tvrdenie?

Ve Skandinávii je vysoké pokrytí kolektivními smlouvami vyššího řádu. Proto tam nedává institut minimální mzdy moc smysl a i odbory se tomu pochopitelně dost brání. Německo také zavedlo minimální mzdu poté, co míra pokrytí sektorovým kolektivním vyjednáváním radikálně poklesla. Rakousko možná projde podobným vývojem. Na Slovensku minimální mzda samozřejmě smysl má, protože kolektivní smlouvy vyššího řádu nemají takovou roli jako ve Skandinávii.

Slovenskí zamestnávatelia tvrdia, že tempo rastu minimálnej mzdy na Slovensku je príliš rýchle. Môžu mať v niečom pravdu aj napriek faktu, že HDP a produktivita práce rastú u nás podstatne rýchlejšie ako mzdy?

Studie Inštitútu finančnej politiky (MF SR) ze začátku tohoto roku jasně ukázala, jak malý vliv by mělo zvýšení minimální mzdy na nezaměstnanost. Maďarsko nedávno zvýšilo reálnou minimální mzdu o zhruba 60%. To byl naprosto bezprecedentní skok. Šlo to z relativně malého základu, ale počet lidí, kteří pobírali jen tu minimální mzdu byl velký. Hodně lidí si tak výrazně pomohlo a to také vedlo k výraznému snížení nerovnosti. Negativní dopad na nezaměstnanost byl minimální.

Obecně je minimální mzda důležitým nástrojem, jak se dostat z té pasti nízkých mezd ve které se Slovensko a další východoevropské země nachází. Nesmíme se bát jej používat.

Pred chvíľou sme spomínali ekonomicko-liberálne think tanky, ako hodnotíte, že ich štúdie a tvrdenia sú tak často omieľané v médiách, pričom opačné názory sa zväčša do médií  a tým pádom ani do verejnej debaty nedostanú?

Novinářům se to často hodí do krámu, ať je jejich motivace ideologická nebo redakční line. Zároveň je chybou levice, že si za ty roky nevybudovala intelektuální infrastrukturu, která by vyvažovala působení pravicových thinktanků. V Česku si například ODS za svých vlád dokonce vybudovala vlastní univerzitu. Levice tu ideovou práci bohužel podcenila. Vymstilo se jí to.

Martin Filko, nedávno zosnulý šéf slovenského vládneho Inštitútu finančnej politiky (IFP) pred rokmi skonštatoval, že väčšina našich novinárov potrebuje jednoduché odpovede, ktoré im dávajú práve takéto thinktanky, aj napriek tomu, že súčasnej ekonómii absolútne nerozumejú.

To je pravda. Je ale chybou levice, že na nepracuje na podobném marketingu vlastních idejí. Vysvětlit lidem například, že by si pomohli zvýšením mezd a kvalitním veřejným sektorem, který obstojně zaplatí učitele a udrží v zemi vysokoškolské studenty, by nemělo být tak těžké.

Mimochodom, čo hovoríte na projekt Martina Filka „Hodnota za peniaze“?

Až tak v detailu jej neznám. Obecně mi je snaha zefektivnit veřejný sektor sympatická. Jestli je ta zvolená metoda nejlepší ale nevím.

V Čechách ČMKOS rozbehla kampaň na podporu zvyšovania miezd. Skúste dvoma-troma vetami zhrnúť dôvody prečo je správne v našich krajinách požadovať zvyšovanie miezd a vyjadriť sa k tomu, či to nemôže ohroziť našu konkurencieschopnosť.

Životní úroveň spousty lidí je nižší než co by si firmy mohly dovolit. Nadnárodní společnosti proto odvádějí obrovský podíl HDP do zahraničí ve formě repatriovaných zisků. Nízké platy ve školství zase ohrožují tvorbu lidského kapitálu -- toho nejdůležitějšího faktoru konkurenceschopnosti. Navíc soutěžení skrz nízké mzdy je jen cesta do pekel. Vývoj za posledních dvacet let ukazuje, že takhle západ nedoženeme. Nízké mzdy přitahují nízkou produktivitu. Ta zas vede k soutěžení nízkými mzdami.

 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

PLUS

Kupujúci Japonec? Neexistuje, tvrdia stánkari z vianočných trhov

Strávili sme jeden deň so stánkarmi, aby sme zistili ako vidia návštevníkov spoza svojich pultov.

SVET

Ukradnutú bránu z koncentračného tábora našli v Nórsku

Ukradli ju pred dvoma rokmi z Dachau.

NITRA

Na R1 budú nové odpočívadlá, plánujú ich navzájom prepojiť

Miesta budú určené aj pre kamióny zásobujúce Jaguar.


Už ste čítali?